První kaplí za příčnou lodí vpravo je nejvýznamnější kaple chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha zasvěcená sv. Václavovi. V letech 1362 – 1367 ji postavil Petr Parléř v místě jižní apsidy prapůvodní rotundy sv. Víta, v které byl sv. Václav pohřben. Kaple má čtvercový půdorys a hvězdicovou klenbu. Půlkruhový portál je zdoben figurálními výjevy Jidáše, kterému ďábel vytrhává jazyk, a Petra zapírajícího Ježíše z let 1370 – 1373. Je osazen dveřmi z borového dřeva z téže doby, které jsou pobity železnými pláty. Bronzové klepadlo v podobě lví hlavy s kruhem pochází již ze 13. stol. Na vstupním pilíři je zavěšen obraz znázorňující zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi od monogramisty I. W. z r. 1543. V koutě při vchodu stojí renesanční bronzový svícen se sochou sv. Václava, jakožto dar cechu pražských sládku r. 1532. Autorem je Hans Vischer z Norimberku.
Naproti vchodu je ústřední oltář sv. Václava, opětovně zřízený v letech 1912 – 1913 arch. Kamilem Hilbertem na základech prvotního hrobu. Spodní část tumby je bohatě zdobena reliéfy Stanislava Suchardy a stěny oltáře deskami z leštěných polodrahokamů. Východní stěně přiléhá původní gotický oltář, tesaný z mramoru a zdobený reliéfy. Nad ním se nachází malba Kalvárie s klečícím Karlem IV. a jeho čtvrtou, a tedy i poslední manželkou Alžbětou Pomořanskou. Na téže stěně stojí na podokenní římse socha sv. Václava z opuky, která ho znázorňuje jako soudobého rytíře. Zhotovil ji Jindřich Parléř mezi lety 1373 – 1375. V pozadí drží za sochou dva andělé plášť, tato malba pochází z pozdní gotiky. Po stranách ještě výše umístěného okna jsou zobrazeny portréty český král Vladislav Jagellonský (vlevo) a jeho třetí manželka Anna z Foix a Vandale (vpravo).
Spodní pás stěn pod římsou je obložen více jak 1300 kusy českých polodrahokamů (acháty, ametysty, chalcedony, chrysoprasy, jaspisy a karneoly), které jsou vsazeny do zlacené omítky. Dále ji zdobí cyklus nástěnných maleb s výjevy z utrpení Kristova. Pochází od neznámého českého autora z let 1372 – 1373. Nad římsou jsou vymalovány výjevy ze života sv. Václava, nejspíše dílnou vedenou Mistrem litoměřickým z r. 1509. R. 1614 byly malby obnoveny a přemalovány Danielem Alexiem z Květné. V letech 1963 – 1964 byla malba restaurována a vrácena do své původní renesanční podoby. V jihovýchodním rohu stojí svatostánek Parléřovi huti. V jihozápadním rohu, v jižní stěně, kované dveře z r. 1867, které vedou do Korunní komory. Ta je uzavřena na sedm zámků a ukrývá svatováclavské korunovační klenoty. Poslední dveře se nachází v západní stěně a pochází z r. 1913. Okna z r. 1967 směřující do III. nádvoří navrhl S. Libenský a J. Brychtová, vnitřní okna z r. 1965 navrhl J. Soukup.